Kozel zahradníkem aneb není náhodou výnosné páchat ekologické zločiny?!

Inspektoři z oddělení odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí v Plzni uložili nedávno dvě pokuty za jeden prohřešek. Dohromady to dělá 150 tisíc. Obě pokuty už jsou pravomocné a tudíž vymahatelné.

Firma GLOBAL METALS TRADING s.r.o. se sídlem v Praze zaplatí 100 000 korun za porušení zákona o odpadech a společnost D + P REKONT s.r.o. ze Strašic 50 000 korun za nezabezpečení těchto odpadů před nežádoucím únikem.

Takhle stroze řečeno to nezní nijak zajímavě. Ve skutečnosti ale Global Metals Trading získal od D+P Rekontu kompresory ustřižené ze starých lednic, tedy velmi nebezpečný odpad, a pokusil se je vyvézt do Pákistánu. Tamní obyvatelé, často ještě děti, podobný odpad přebírají bez jakýchkoli ochranných pomůcek, přičemž riskují zdraví i životy. Naštěstí pro životní prostředí zlý ziskuchtivý úmysl překazili celníci na kontejnerovém překladišti v Mělníku.

Pořád to nevypadá na žádné drama? Tak si připomeňme některá fakta a souvislosti. Vysloužilé lednice jsou plné freonů a dalších škodlivin, což z nich dělá (společně s úspornými žárovkami) nejnebezpečnější ekologickou časovanou bombu ze všech druhů elektroodpadu. Proto se u nás už dvanáct let lednice sbírají a předávají k recyklaci do vysoce specializovaných zpracovatelských zařízení. Ty z nich dokáží separovat drtivou většinu použitých materiálů a předat je ke znovupoužití při výrobě nových spotřebičů. I ten freon poškozující ozonovou vrstvu Země  se dá nakonec smysluplně využít a zpracovat na kyselinu fluorovodíkovou, jen se musí předtím velmi opatrně přečerpat do speciálních kontejnerů a dopravit do německé rafinerie, která je jediná svého druhu v Evropě.

To celé rozhodně není výdělečné podnikání. Zpracování starých lednic při dodržení nejpřísnějších standardů je třeba dotovat. K tomu slouží takzvané recyklační příspěvky, které výrobci odvádějí z ceny nově prodaných spotřebičů.

K nejhlasitějším kritikům systému zavedeného v ČR a běžného v celé Evropě patří podnikatel v odpadové branži Jiří Pejčoch. A světe div se – právě on vlastní podíl v pokutované firmě D+P Rekont, jejímž je zároveň jednatelem.

Podle pana Pejčocha je jeho firma diskriminována, protože jí nikdo nechce vysbírané lednice předávat ke zpracování. Hádejte, proč asi? Musí si je opatřovat pokoutním způsobem v rozporu se zákonem, aby vytížil svou údajně špičkovou technologii dovezenou z Německa.

Ano, zpracování elektroodpadu může být výdělečné i bez recyklačních příspěvků. Pokud se ovšem lacino zbavíte komponentů, jejichž recyklace se nevyplácí. Vyvézt je do zemí třetího světa a nechat „domorodce“, ať si s nimi nějak poradí, to je jedna z možností. Pochopitelně nelegálních.

Neexistuje ovšem žádný důkaz, že by se Jiří Pejčoch a D+P Rekont zbavovaly nepohodlných částí starých lednic tímto zavrženíhodným způsobem záměrně. Proto je také vyměřená pokuta jen padesátitisícová a padla za „nezabezpečení odpadů před nežádoucím únikem“. 

Podle webových stránek inspekce ale byla D+P Rekontu v souvislosti s kompresory z chladniček vyváženými do Pákistánu uložena pokuta už jednou. Tehdy byla vývozcem přímo tato společnost a zásilka se dostala až na překladiště v Hamburku, kde byla zachycena.

Dalších několik pokut za porušování zákona o odpadech pak vyfasovala společnost Pebra, která panu Pejčochovi patří dokonce z poloviny a přes kterou spolu se svým bratrem D+P Rekont ve skutečnosti ovládá. Takže v tomto případě jsou vlastně dva kozlové zahradníky a ČIŽP jejich přístup k ekologii ocenila v uplynulých pěti letech pokutami v celkové výši přesahující 1 100 000 korun, ale asi se to pořád vyplatí, když to oba pánové dělají opakovaně.

I když celníci dělají, co mohou, z příkladu první pokuty vyměřené D+P Rekontu je zřejmé, že neuhlídají všechno. Ani v Hamburku to nejspíš nebude jinak – na něco se přijde, něco přístavem proklouzne. Co myslíte, kolik kontejnerů s vražedným obsahem se už od nás do Pákistánu a dalších zemí dostalo?